Ano. Zúčastnil jsem se mistrovství světa katamaránu Tornádo na Bodamském jezeře u německého městečka Lindau a vůbec to nedopadlo špatně. Skončil jsem 22. z 29 lodí a jako druhá ze tří českých posádek.
Katamarán Tornádo je dvouposádková plachetnice, je nejrychlejší ze všech amatérských lodních tříd. Zpravidla se MS jezdí na moři, ale letos měl německý jachtařský svaz výročí, a tak se konalo MS v Německu na Bodamském jezeře.
V pátek, v den příjezdu svítilo sluníčko, naposledy. Od soboty jen déšť, vítr, déšť a vítr. V neděli v první den závodu foukal vítr o síle 20 uzlů a v poryvech 25 uzlů. Šli jsme na start se smíšenými pocity, v tak silném větru se zpravidla nezávodí. Rozhodčí start povolili, je to přece MS. Posádky lodí z Řecka, Austrálie a Nového Zélandu byly na takto silný vítr zvyklé, my ostatní Češi, Poláci, ale i Britové či Italové na tak drsné podmínky nejsme zvyklí. Nakonec jsem obsadil v první rozjížďce 11. místo, byli jsme poslední lodí, která závod dokončila. Ostatní lodě se převrátily, nebo jim v silném větru něco prasklo na lodi. V druhé sobotní rozjížďce jsme také uspěli, a tak jsme v sobotu byli na celkovém 10. místě. Desátém místě na světě. Krásně se nám spalo.
V pondělí a v úterý byl již vítr střídavý, chvíli vichřice, chvíli bezvětří. V jedné z rozjížděk jsme zůstali trčet v úplné flautě bez větru několik minut, poté se vítr zvednul, ale otočený o 90 stupňů. Štěstí nám nepřálo a byli jsme zrovna ve skupině lodí, která na změně směru větru prodělala. I tak jsme se celkově porad pohybovali kolem 15. až 18. místa.
V pátek v poslední den závodu zase fičelo jak o život. V předposlední rozjížďce jsme výborně odstartovali a byli v první třetině startovního pole. Letěli jsme s mým kosatníkem Ondru Bobkem zavěšeni v trapézu z boku katamaránu skoro ctyřicítkou a najednou rána. Přední plachta kostaka se poroučela dolů. Ocelové lanko, které plachtu drží na předním vantu nevydrželo a prasklo. Konec nadějí na dobré umístění v rozjížďce. Odjeli jsme na břeh a tam jsme loď převrátili na bok a prasklé lano provizorně nahradili dynemovou šňůrou. Loď jsme znova postavili na vodu a jeli na poslední rozjížďku MS.
Technická závada a nedojeti rozjížďky nás poslaly dolů na celkové 22. místo. Tak to zůstalo až do konce mistrovství.
Trocha zklamání ze smůly, která nás postihla, ale na druhé straně obrovská spokojenost. Utkat se s nejlepšími jachtaři světa a být na konci druhé desítky posádek je určitě skvělé.
V tak silném větru jsme nikdy netrénovali, v Česku za bouřky sedí člověk v hospodě, takže jsem určitě nabral i spoustu praktických zkušeností, které uplatním v další jachtařské kariéře.
Je to moje teprve druhá sezóna, kdy kormidluji tu fantasticky rychlou loď katamarán Tornádo. Chtěl jsem poděkovat svému kosatníkovi Ondrovi Bobkovi, že se mnou na mistrovství světa jel, přestože před tím nikdy na katamaránu neseděl a nahradil mého kosatníka, který se z pracovních důvodů nemohl na závod uvolnit. Zdraví kostaníka je vlastně v rukou kormidelníka, který loď vede a při převracení se kosatník mnohdy zraní. Ondra mi věřil a vše jsme ve zdraví přečkali.
Tak vzhůru do dalších jachtařských zážitků.